Bavlna se stala jedním z nejpoužívanějších materiálů v textilním průmyslu, ale i součástí našeho každodenního života. Běžně nosíme oblečení vyrobené z bavlny, utíráme si ruce do bavlněných ručníků, a dokonce uleháme do bavlněného povlečení. Bavlna je všudypřítomná, ale není bavlna jako bavlna.
Jaký je rozdíl mezi bavlnou a biobavlnou? A proč na tom tak záleží?
Co je to bavlna
Bavlna se během několika posledních stovek let stala nepostradatelným materiálem při výrobě textilií. Popularitu si získala především kvůli své měkkosti a odolnosti, kterou u jiných látek nenajdeme. Její vlastnosti však lidé znali již 5000 let před naším letopočtem, kdy ji s vysokou pravděpodobností využívali obyvatelé tehdejšího Mexika a okolí řeky Indus a Gangy.
Do Evropy nám tento materiál přinesly až Římané. Bohužel výroba látek z ní byla pro tamní obyvatele až příliš nákladná, a proto si bavlněné oblečení mohla dovolit pouze elita. Kouzlo bavlny bylo opětovně objeveno až mezi 17. a 19. století, kdy započala nová éra výroby textilií.
Od té doby ušla výroba bavlny velký kus cesty, přičemž k jejímu pěstování dochází především v zemích třetího světa. Na tamních polích jsou pěstovány dlouhé lány bavlníku, který ke své prosperitě vyžaduje dostatek vlhkosti, stálý přísun vody a vysoké teploty.
Jak se bavlna získává a proč škodí životnímu prostředí
Cílem každého pěstitele bavlníku je, aby všechny plodiny úspěšně odkvetly a vytvořily se na nich tobolky s kousky bavlny. Ty jsou následně sklízeny pomocí těžkých strojů a připravovány na další zpracování v podobě čištění a tkaní bavlněných vláken. Z těch jsou poté vytvářeny látky různých barev a vlastností.
Jak asi správně hádáte, během celého procesu je využíváno obrovské množství chemikálií, pomocí kterých jsou látky čištěny, napouštěny a barveny. Většina těchto látek může být i toxických a mít negativní vliv na naše zdraví nebo přinejmenším způsobovat různá podráždění a alergie.
Mimo to je během pěstování bavlníku využíváno obrovské množství nebezpečných pesticidů, přičemž je prokázáno, že více než 16 % roční světové spotřeby těchto látek spadá právě na výrobu bavlny.
Organizacím bojujícím za lidská práva dělají vrásky i pracovní podmínky a platy zaměstnanců, které jsou v zemích třetího světa nedostačující, což se často odráží i na kvalitě samotné bavlny.
Největší problém představuje bavlna pro spotřebu vody, které se během celého procesu spotřebuje více než při výrobě jiných materiálů. K získání pouhého jednoho kilogramu bavlny je totiž podle organizace WWF (World Wide Fund for Nature) potřeba více než 20 tisíc litrů vody. Jen pro představu průměrný člověk potřebuje ke každodennímu životu přibližně 142 litrů vody denně. Výroba jen malého množství bavlny se tak rovná téměř denní spotřebě menšího města.
Vysoká poptávka po bavlně vede ke zvýšení spotřeby vody a k horší kvalitě vody, což se projevuje například na vysychání řek a jezer. Kromě toho může zemědělská výroba bavlny vést k nadměrnému využívání podzemní vody a snižování hladiny spodní vody. Pro zmapování dopadů spotřeby bavlny na globální vodní zdroje se používá koncept "vodního otisku", což je celkový objem sladké vody, který se využívá při výrobě zboží a služeb spotřebovaných obyvateli národa.
V období 1997-2001 byla celosvětová produkce bavlny odpovědná za 2% hodnoty celosvětového obchodu. Pro získání bavlny se využívá převážně na zalévání, což se děje hlavně v suchých oblastech, kde je již sladká voda vzácná. Mnoho řek a jezer je vysušeno kvůli nadměrnému využívání vody pro zemědělskou produkci, včetně produkce bavlny. Celkově je tedy nutné brát v úvahu nejen spotřebu vody v průběhu výroby bavlny, ale také dopady na kvalitu a množství sladké vody v dané oblasti.
Jaký je rozdíl mezi bavlnou a biobavlnou
Z pěstování bavlny se postupem času stal velký business, který, jak už to bývá, neřeší, zda porušuje některé normy či pravidla. Díky této neohleduplnosti můžeme na trhu najít pěknou řádku společností (někdy i značkových), jejichž bavlněné oblečení je vyráběno z nekvalitní bavlny, která nesvědčí našemu zdraví a ani životnímu prostředí.
Řešením v této problematice je jednoznačně biobavlna, u které se zemědělci vrací k tradičním způsobům pěstování. Nemůžeme zde tedy najít již zmíněné pesticidy ani jiné chemické látky. Všechny nežádoucí postupy jsou totiž nahrazeny tradičními procesy jako je okopávání, přirozené zavlažování či využívání biologických škůdců (rostliny, plodiny nebo houby).
Pěstování biobavlny řeší i problém se spotřebou vody, což potvrzuje průzkum asociace Soil Association, podle které je během jejího pěstování využíváno o 91 % méně vody. Zemědělci se v tomto případě nespoléhají na lokální zdroje pitné či užitkové vody, ale z většiny zavlažují své plodiny dešťovou vodou, kterou následně nechávají opětovně zpracovávat v čističce odpadních vod.
Stejný přístup je uplatňován i u sběru bavlny, který je prováděn pouze ručně a půda tak zbytečně netrpí. Škodlivé chemikálie nenajdeme ani při dalším zpracovávání biobavlny, kdy je z ní vyráběn například bavlněný satén a další tkaniny. Pomyslný návrat ke kořenům totiž pomohl zemědělcům objevit druhy bavlníků, které dokážou produkovat barevnou bavlnu a není ji tudíž třeba jakkoli dále upravovat.
.jpg)
Kde všude lze biobavlnu najít
Biobavlnu a z ní vyráběné tkaniny můžeme najít prakticky ve všech textilních výrobcích, které díky nim disponují mnohem lepšími vlastnostmi. Biobavlna není přítomná pouze v oblečení, ale i například v lůžkovinách, díky kterým si můžete dopřát mnohem kvalitnější spánek a vyhnout se i nepříjemným alergiím.
S kvalitou však roste i cena, a proto musíte počítat s tím, že si za oblečení a další produkty z biobavlny trochu připlatíte. V tomto případě je ale cena více než férová. Proto, aby mohli zemědělci využívat šetrné produkty při pěstování bavlníků a zároveň se adekvátně starat o své zaměstnance, je zapotřebí mnohem více financí, což se promítá i do výsledné ceny.
#produkty#https://www.nanospace.cz/nanobavlna/
Jak poznáte, že je výrobek z biobavlny
Pokud chcete investovat do oblečení či textilií a zároveň trochu ulehčit životnímu prostředí, je biobavlna pro vás tou správnou volbou. Bohužel na trhu můžeme najít společnosti, které se sice pyšní tím, že k výrobě svých produktů používají biobavlnu neboli organic cotton, ale ve skutečnosti tomu tak není. Velká část takových produktů totiž obsahuje pouze minimální množství tohoto materiálu, a to někdy i méně než 3 %.
Při výběru oblečení či jiných textilií se vyplatí zaměřit na podíl biobavlny nebo se poohlédnout, zda daný výrobek či rovnou výrobce nedisponuje speciálním certifikátem GOTS (Global Organic Textile Standard).
Ten je udělován pouze společnostem, které splňují striktní podmínky, mezi které se řadí například:
- nepoužívání pesticidů, herbicidů a jiných toxických chemikálií po dobu minimálně 3 let
- pěstování bez využití GMO (semena bavlníku nesmí být geneticky modifikována)
- zajištění adekvátních pracovních podmínek všem zaměstnancům
- dodržování nejvyšších etických požadavků
-
dodržování všech zásad ochrany životního prostředí
Tyto podmínky musí být navíc dodrženy ve všech fázích výroby od pěstování až po distribuci samotného výrobku. Pokud je tedy vámi vybraný produkt opatřen tímto certifikátem, můžete si být jisti, že opravdu obsahuje biobavlnu.
Proč investovat do produktů z biobavlny
Při výběru oblečení a podobných produktů hraje pro většinu lidí zásadní roli jejich kvalita, která se odvíjí od použitých materiálů. Mezi jedny z těch nejkvalitnějších a zároveň nejvšestrannějších se řadí právě biobavlna, která nabízí vlastnosti jako:
- vyšší měkkost a hebkost
- pevnost
- pružnost
- prodyšnost
#produkty#https://www.nanospace.cz/saty:nanospace/?order=bestseller
Nákupem oblečení z biobavlny získáte kvalitní kousek do vašeho šatníku, který vám dlouho poslouží a zároveň se v něm budete cítit dobře za každé situace. Stejných výsledků můžete dosáhnout i nákupem již zmíněných lůžkovin, se kterými si konečně dopřejete vydatný spánek. I když si tedy trochu připlatíte, můžete si být jisti, že nekupujete zajíce v pytli a zároveň uděláte i dobrý skutek pro naši planetu.
Zdroje:
CHAPAGAIN, Ashok Kumar, et al. The water footprint of cotton consumption: An assessment of the impact of worldwide consumption of cotton products on the water resources in the cotton producing countries. Ecological economics, 2006, 60.1: 186-203.
