Covid-19: Nejčastější příznaky a jak poznat, jestli ho máte

Koronavirus nám komplikuje život už od roku 2019, ačkoliv už máme snad to nejhorší za sebou, stále tato nemoc koluje mezi lidmi a může způsobovat komplikace. Zjistěte, jaké jsou nejčastější příznaky COVID-19 i současné varianty omikron a její subvarianty pirola. Jaká je inkubační doba covidu a má smysl se očkovat? V článku i zjistíte, jak se projevuje dlouhý covid (long covid) a jaká rizika nese onemocnění covid-19 pro těhotné. 

Aktualizováno: 25.9.2023

Příznaky onemocnění covid-19

Každý člověk je jedinečný, a proto se může i onemocnění covid-19 projevovat u nakaženého různě. Záleží také na průběhu nemoci. Povětšinou se příznaky covidu-19 v mnohém podobají běžné chřipkové infekci.

Přibližně 20 % nakažených koronavirem na sobě nepociťuje žádné příznaky, přesto mohou být tito lidé infekční a šířit nákazu do okolí. Podle dosavadních poznatků, může být těchto přenosů nákazy od bezpříznakových jedinců až 59 %. Z toho důvodu je nutné provádět pravidelné testování a následně dodržovat nařízenou izolaci.

Nejčastější příznaky covidu-19 jsou:

• Teplota 37,3°C a více
• Kašel
• Únava
• Obtíže s dýcháním
• Bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů
• Ztráta chuti nebo čichu
• Různé typy kožní vyrážky – včetně barevných změn na prstech rukou nebo nohou („covidové prsty“)
• Průjem
• Nevolnost nebo zvracení
• Zánět spojivek

Příznaky onemocnění variantou omikron

Omikron většinou napadá mnohem více horní cesty dýchací, takže nemá za následek těžký zápal plic a s ním spojené problémy s dýcháním. Ostatní příznaky má hodně podobné předchozím variantám, i když jsou obvykle mírnější.

Předsedkyně Jihoafrické lékařské asociace Angelique Coetzeeová v rozhovoru pro Reuters, že mutace omikron se nejčastěji projevuje:

• extrémní únavou (1 až 2 dny),
• bolestí hlavy,
• a suchým kašlem.

Poměrně často ale dochází i k bezpříznakovému průběhu nemoci.

Příznaky závažnějšího průběhu covidu-19:

• Dušnost – člověk pociťuje výrazné problémy s dýcháním. Zadýchává se při běžných činnostech, dokonce i při pohybu v domácnosti nebo cestou na toaletu. Může se dostavit i pocit dušení se.
• Ztráta chuti k jídlu
• Zmatenost
• Přetrvávající bolest nebo tlak na hrudi
• Vysoká teplota - nad 38 °C

Další méně časté příznaky covidu-19:

• Podrážděnost
• Zmatenost
• Snížená úroveň vědomí – může být spojená se záchvaty
• Úzkost
• Deprese
• Poruchy spánku
• Závažnější neurologické komplikace – mrtvice, zánět mozku, delirium a poškození nervů

Zmíněné obtíže se rozhodně nevyplatí podceňovat. Pokud na sobě pocítíte některý z uvedených příznaků covidu-19 (nebo kombinaci více příznaků), kontaktujte telefonicky vašeho praktického lékaře, který vás bude informovat o dalším postupu.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se většina pacientů s covidem-19 vyléčí poměrně snadno bez nutnosti hospitalizace. V takovém případě vám praktický lékař stanoví individuální podpůrnou léčbu, při které byste měli dodržovat izolaci, klid na lůžku a mít dostatečný přísun tekutin. Přibližně 15 % nakažených se potýká se středně těžkým průběhem onemocnění a vyžaduje dodávání kyslíku. Kolem 5 % nakažených se dostane do kritického stavu a potřebuje intenzivní zdravotnickou péči.

Podle dosavadních zkušeností se ukazuje, že větší počet příznaků v prvních dnech, může souviset s těžším průběhem covidu-19. Pozor si dávejte především na dušnost. Pokud se začnete zadýchávat i při mluvení a vykonávání běžných činností, je to známka, že vám klesá hladina kyslíku v krvi. Při dramatickém zhoršení stavu na nic nečekejte a kontaktujte záchrannou službu na lince 155. 

Pokaždé je lepší planý poplach, než pozdní přivolání lékařů.

Postcovidový syndrom (dlouhý covid)

Dokonce i několik měsíců po vyléčení z nemoci covid-19 se u někoho mohou vyskytovat poměrně vážné zdravotní problémy. Profesor Nyarie Sithole z Fakulty klinické medicíny Univerzity v Cambridge pro ČT 24 v srpnu 2021 uvedl, že postcovidový syndrom trápí asi 10 % lidí, kteří si prošli onemocněním covid-19.

Pacienti se na lékaře obrací s postcovidovým syndromem i 3 a více měsíců po prodělání covidu-19. Na základě dostupných dat se zatím neprokázala souvislost mezi těžkým průběhem onemocnění a přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Nyarie Sithole naopak tvrdí, že viděli spoustu pacientů, kteří měli mírný průběh, z covidu-19 se zotavili za několik dnů, a přesto se u nich následně postupně rozvinul postcovidový syndrom.

Přestože se všeobecně předpokládá, že k těmto problémům jsou náchylnější starší a nemocné osoby, ve skutečnosti se postcovidový syndrom nevyhýbá ani mladým lidem s pevným zdravím.

Příznaky postcovidového syndromu

Od počátku pandemie už odborníci zaznamenali více než 200 různých příznaků postcovidového syndromu, které navíc přichází ve vlnách a mění se v čase. Mezi nejčastější příznaky postcovidového syndromu patří:

• únava (člověk nezvládá ani základní domácí práce)
• mozková mlha (zhoršené soustředění, problémy s pamětí, potíže s hledáním slov atd.)
• dušnost (zadýchávání i při minimální aktivitě)
• bolest na hrudi
• bušení srdce
• stěhovavé bolesti kloubů a svalů
• bolesti břicha a hlavy
• nespavost a zhoršený spánek

Prozatím není o postcovidovém syndromu dostatek informací a odborných studií, abychom mohli shrnout veškeré dopady na lidské zdraví. Nyarie Sithole ale uvádí, že na základě studií s příbuznými koronaviry lze očekávat, že do 12 měsíců se nejméně 90 % lidí s postcovidovým syndromem zcela uzdraví.

Pokud máte podezření na postcovidový syndrom, navštivte svého praktického lékaře. Provede nezbytná vyšetření a může vás poslat i na RTG plic, běžné krevní testy nebo k patřičnému specialistovi.

Co funguje na long covid / post covidový syndrom?

První studie ukazují, že některé doplňky stravy mohou pomoci při léčbě post-covidového syndromu, který je charakteristický vysokou a chronickou únavou. Efektivní se ukázaly doplňky stravy obsahující vitamíny B, C a D.

Mutace koronaviru SARS-CoV-2

U virů dochází poměrně často k různým mutacím, které jsou způsobené chybami během replikace (množení). Čím více se virus rozšíří, tím více se množí a zároveň roste pravděpodobnost vzniku nových mutací.

Covid Portál, který je oficiálním informačním webem České republiky o koronaviru SARS-CoV-2, uvádí, že virus SARS-CoV-2 vytváří přibližně jednu až dvě mutace za měsíc. To znamená, že u koronaviru dochází k mutacím méně často než u ostatních virů, včetně běžné chřipky.

Problém spočívá v tom, že mutace může zásadním způsobem změnit vlastnosti viru. Mohou nastat v podstatě tři základní scénáře:

• Mutace vede k lepším výsledkům v boji s onemocněním – je to ideální situace, která pomůže zvládnout pandemii. Mutace virus nějakým způsobem oslabí. Může se například snížit infekčnost nebo se projeví mírnějším průběhem onemocnění.
• Mutace povede k horším výsledkům v boji s onemocněním – teď si krátce představíme přesně opačný směr vývoje, kterého se mnoho epidemiologů, politiků, ekonomů a dalších lidí obává. Vlivem mutace může nová varianta koronaviru nabrat na síle. Může se stát více infekční, rezistentní proti očkování a lekům, nebo se může projevit těžším průběhem onemocnění.
• Mutace směrem k boji s onemocněním nic nezmění – mutace sice ovlivní genom viru, ale vlastnosti viru se pro člověka nijak zásadně nezmění.

Hlavní ambicí států je pomocí ochranných opatření snížit riziko vzniku nové nebezpečné mutace koronaviru SARS-CoV-2 na minimum. Cíle lze dosáhnout především dodržováním ochranných opatření, mezi které se řadí: používání respirátorů, očkování, dodržování fyzické vzdálenosti, zvýšená hygiena (rukou), izolace, karanténa atd.

Během pandemie covid-19 se cestou přirozeného výběru daří některým variantám koronaviru více rozšířit a přetrvávat v populaci. Další mutace a varianty naopak postupně mizí.

Prozatím odhalené a zdokumentované varianty koronaviru SARS-CoV-2:

• mutace alfa, dříve britská varianta
• mutace beta, dříve jihoafrická varianta
• mutace gama, dříve brazilská varianta
• mutace delta, dříve indická varianta
• mutace delta plus
• mutace omikron

Odborníci se ve studii od WHO (World Health Organization) zaměřili na porovnání rychlosti šíření variant viru SARS-CoV. Oproti původnímu „wuchanskému“ koronaviru se šíří:

• alfa (B.1.1.7) o 29 % rychleji
• beta (B.1.351) o 25 % rychleji
• gama (P.1) o 38 % rychleji
• delta (B.1.671.2) o 97 % rychleji
• omikron (B.1.1.529) se šíří 70x rychleji než delta, ale je o 91 % méně smrtnější 
• kentaur BA.2.76
• BA.2.86 pirola – více informací zde. 

Více aktuálních informací o mutacích si můžete přečíst například v prezentaci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Subvarianta omikronu pirola BA.2.86 pirola převažuje od září 2023

Od léta se nejen Evropou šíří subvarianta pirola, která má označení BA.2.86. Zatím není známo příliš mnoho informací o této subvariantě, mimo to, že má 34 mutací navíc oproti omikronu. To sice ještě není důvod k panice, ale je to alarmující, protože z vědeckého pohledu může tato varianta snadněji unikat imunitě z prodělané nemoci i vakcíny. Více informací si přečtěte zde. 

Inkubační doba covidu

Inkubační doba koronaviru se pohybuje v rozmezí od 1 do 14 dnů. Nejčastěji se však příznaky projeví do 5 až 6 dne od kontaktu s nakaženou osobou. Omikron má oproti deltě a dalším mutacím kratší inkubační dobu, ta se v jeho případě odhaduje na 3 dny.

Kdo patří do rizikové skupiny?

Mezi ohrožené skupiny patří především lidé ve věku 65 a více let, chronicky nemocní a osoby s oslabenou imunitou. Právě u těchto pacientů dochází často k těžšímu průběhu covidu-19. Závažné dýchací obtíže, které vyžadují intenzivní péči v podobě přístrojové podpory, se častěji rozvinou u lidí s vysokým krevním tlakem, srdečními a plicními problémy, cukrovkou, obezitou nebo rakovinou.

Pozor si však musí dávat všichni, protože těžký průběh ani úmrtí není spojené pouze s rizikovou skupinou. Nová mutace omikron navíc více napadá děti a dospělé v mladším věku, kteří se proti předešlým variantám koronaviru dokázali poměrně dobře bránit.

Jak se covid-19 projevuje u dětí?

Příznaky covidu-19 jsou u dětí většinou podobné jako u dospělých. Nejčastěji se onemocnění projevuje horečkou, slabostí, bolestí svalů, kašlem, bolestí v krku a trávícími problémy – nevolností, zvracením, bolestmi břicha, průjmem.

Přibližně 90 % dětí do 18 let má však mírný průběh onemocnění covid-19. Děti často dokonce ani nemají žádné příznaky, proto se na infekci koronavirem přijde až po pozitivním nálezu u některého z rodičů.

Riziko těžkého průběhu a hospitalizace hrozí podle WHO především u dětí, které se potýkají s vysokým krevním tlakem, srdečními a plicními problémy, astmatem, cukrovkou, obezitou, rakovinou a neorologickými nebo vývojovými stavy.

Riziko onemocnění COVID-19 v těhotenství

Během těhotenství tělo potlačuje některé části imunitního systému, aby zvyšovalo toleranci pro rostoucí plod. To znamená, že těhotné ženy jsou vystaveny obzvláště vysokému riziku onemocnění, včetně Covid-19. Poslední studie o vlivu COVID-19 jsou alarmující, protože ukazují na zvýšené riziko předčasného porodu (14.4 %) a neurovývojových problémů kojenců (o 80%). 

Studie vědců z University College London odhaluje, že těhotné ženy, které se nakazí Covid-19 během prvního trimestru, mají větší pravděpodobnost předčasného potratu. Další studie vedená skupinou na Harvard Medical School zjistila, že u kojenců narozených matkám, které měly Covid-19 během těhotenství, je pravděpodobnější (o 80%), že jim bude diagnostikována neurovývojová diagnóza během prvních 12 měsíců po porodu (problémy s motorickými funkcemi a řečové vady). Dobré zprávy? Očkování těhotných žen může pomoci snížit mnohá rizika spojená s infekcí SARS-CoV-2 během těhotenství.

Přínosy a rizika očkování proti COVID-19 v těhotenství 

Ačkoliv ze začátku očkování se očkování těhotných žen nedporučovalo v prvním trimestru, dnes už máme poměrně solidní data o bezpečnosti očkování během těhotenství; vše nasvědčuje tomu, že očkování proti Covid-19 významně snižuje rizika pro matku i dítě. Za prvé, riziko rozvoje Covid-19 je v první řadě nižší u očkovaných matek. Pravděpodobnost porodu mrtvého dítěte je také výrazně nižší u očkovaných matek — a to o 15 % nižší než u neočkovaných matek. Míra nežádoucích účinků u očkovaných matek – včetně rizika potratu.

Očkování těhotné ženy chráni i miminko proti COVID-19. Protilátky z těla matky totiž procházejí placentou k plodu a přenášejí tak na dítě imunitu proti SARS-CoV-2. Tyto zvýšené hladiny protilátek mohou přetrvávat až do 6 měsíců po narození. U kojenců narozených očkovaným matkám je mnohem méně pravděpodobné, že budou vyžadovat hospitalizaci kvůli Covid-19 a snižuje se až o 80 % šance, že budou potřebovat hospitalizaci na JIP. Pokud chcete co nejvíce chránit dítě, druhá dávka by měla být podána po 20. týdnu těhotenství, tím je zajištěno nejvíce protilátek dítěti. 

Jak poznám covid-19 od alergie?

Kašel, ucpaný nos, slzení, zarudlé oči, svědění v nose, škrábání v krku, porucha čichu, v některých případech i bolesti hlavy, únava a různé kožní vyrážky. Jak už asi tušíte, rozeznat od sebe nákazu covid-19 a projevy alergie je poměrně složité.

Co by vás mělo varovat, že se nejedná jen o silnější alergickou reakci? Pozor si dejte především na vysoké teploty, ztrátu čichu a bolesti kloubů. Těžší rozeznávání budete mít u varianty delta, u které se mezi příznaky už moc neobjevuje ztráta čichu a chuti.

Pokud si nejste na 100 % jistí, raději si udělejte test na covid-19. Pokaždé je lepší si svůj zdravotní stav ověřit než zanedbat prevenci a tím ohrozit sebe i ostatní lidi ve vašem okolí.

Možnosti testování na covid-19

Dokud nebude populace kompletně proočkovaná, bude i nadále pravidelné testování jedním z nejefektivnějších nástrojů v boji s onemocněním covid-19. Pomáhá totiž včas odhalit infekční osobu, a tak předejít nekontrolovatelnému šíření viru SARS-CoV-2.

Aktuálně je dostupných několik typů testů na covid-19. Každá metoda se hodí pro jinou situaci a funguje na odlišném principu.

Antigenní testy

Tento typ testů detekuje ve vzorku bílkovinu, která je specifická pro koronavirus SARS-CoV-2. Vzorek se odebírá speciálním tyčinkou ze začátku nosu, takže odběr vzorků není nepříjemný a může ho provést i laik bez zdravotnického vzdělání. Proto jsou antigenní testy uvedené v seznamu výjímek ministerstva zdravotnictví vhodné i k samotestování. Výsledek rapid testu se zobrazí už za 15-30 minut. Antigenní testy jsou nejúčinnější ve fázi nástupu onemocnění, kdy je v těle velké množství viru. Podrobné informace si přečtěte v našem článku Antigenní testy na Covid-19: rychlé a levné řešení.

PCR testy

Je to nejspolehlivější a nejcitlivější metoda, která ve vzorku prokáže přítomnost genové informace viru (RNA viru). Pro analýzu je však nutná spolupráce s odbornou laboratoří a vyhodnocení trvá většinou několik hodin. Další nevýhodou je vysoká cena testu, i proto se nehodí k plošnému testování. 

Testy na protilátky

Nevýhodou je, že nezachytí úplný počátek onemocnění, kdy je člověk nejvíce infekční. Jak už název napovídá, test ze vzorku krve odhalí přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Testy na protilátky jsou vhodné pro osoby, které se z nemoci covid-19 zotavují a pro lidi, kteří už onemocnění prodělali a chtějí si ověřit, kolik mají v krvi „ochranných“ protilátek.

Jestli se chcete dozvědět více informací o testech na covid, přečtěte si náš článek Jaký je rozdíl mezi PCR, antigenním a protilátkovým testem?

Jak se chránit před koronavirem?

Dlouhodobě ve společnosti převládá názor, že pouze plošným očkováním a získáním kolektivní imunity můžeme ukončit pandemii koronaviru SARS-CoV-2. Proto se očkování proti covidu-19 stalo upřednostňovanou formou ochrany proti onemocnění covid-19. Přihlásit se k němu můžete zde.

Kromě toho se vyplatí dodržovat i základní způsoby, jak se chránit před infekcí koronavirem SARS-CoV-2. Patří mezi ně především nošení certifikovaných respirátorů FFP2 a roušek, které jsou proti extrémně nakažlivé variantě omikron dokonce ještě účinnější.

#produkty#https://www.nanospace.cz/respiratory-ffp2:nano-medical/

Riziko nákazy koronavirem SARS-CoV-2 snížíte také dodržováním jednoduchých preventivních opatření:

• Udržujte si fyzický odstup od ostatních lidí – ideálně 2 metry a více.
• Vyhýbejte se přeplněným místům, špatně větraným prostorám a dlouhodobému kontaktu s lidmi v uzavřeném prostoru.
• Pokud sdílíte vnitřní prostor s více lidmi, snažte se více větrat, abyste do místnosti dostali čerstvý vzduch zvenku a používejte čističku vzduchu.
• Pravidelně čistěte povrchy standardními dezinfekčními prostředky nebo generátory ozonu.
• Nedotýkejte se povrchů – především ve veřejných prostorách a zdravotnických zařízeních.
• Myjte si často a důkladně ruce (jak na to se koukněte v instruktážním videu). Použít můžete i dezinfekci na bázi alkoholu.
• Při kašlání si zakrývejte nos a ústa ohnutým loktem nebo kapesníkem. Použité kapesníky ihned vyhazujte do uzavřeného koše a ruce si umyjte nebo vydezinfikujte.
• Dodržujte aktuální protiepidemická opatření nařízená vládou.

#produkty#https://www.nanospace.cz/cisticky-vzduchu/

Účinnost očkování na variantu omikron 

Údaje ze tisíce studií ukazují, že účinnost po měsíci od ukončení očkování je účinnost vakcíny proti závažnému onemocnění COVID-19 nižší u omikronu než u preomikronových variant. Nejvíce účinní je vakcína mezi 1. měsícem a 6 měsícem po ukočení očkování.  Účinnost vakcíny proti symptomatickému onemocnění je rovněž u omikronu nižší než ostatních předcházejících variant. Jak tedy chrání?

Jedna ze studií účinnosti vakcíny varianty omikron ukazuje, že účinnost vakcíny se zvyšuje s každou další dávkou a u čtvrté dávky byla 49 % proti infekci, 69 % (61 % až 76 %) proti symptomatické infekci a 86 % (81 % až 90 %) proti vážnému průběhu.

Má smysl si dávat čtvrtou dávku vakcíny proti omikronu?

Izrael byl první zemí, která v lednu aplikovala čtvrtou dávku ve velkém  (Pfizer-BioNTech) lidem ve věku 60 let nebo starším, stejně jako vysoce rizikovým pacientům a pracovníkům ve zdravotnictví (těm, kterým od třetí dávky uplynuly více než čtyři měsíce)-

Dle studie publikované v The New England Journal of Medicine ze vzorku 1,2 milionu lidí ve věku 60 let a více vyplývá, že míra ochrany proti COVID-19 měsíc po čtvrté dávce byla 3,5krát vyšší než mezi těmi, kteří dostaly pouze tři dávky.

Téměř žádný nebo malý přínos čtvrté dávky pro mladé lidi

U mladších lidí byla ale imunitní odpověď jen o trochu vyšší než u těch, kteří měli pouze tři dávky. Předpokládá se, že mezi boostery by u mladších lidí měla být delší doba.

Kdy a kde se očkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti Covid-19?

Očkování čtvrtou dávkou již bylo spuštěno (18.7.). Nyní je doporučovaná pouze pro lidi starší 60 +, chronicky nemocné a další rizikové skupiny. Poustupně se ale počítá, že se budou očkovat i mladší lidi. 

Očkování rizikových skupin momentálně probíhá bez rezervace, a to u praktického nebo ošetřujícího lékaře či v síti očkovacích center. Rezervace pro očkování přes systém crs.uzis.cz bude umožněna až od 15. srpna 2022. Více informací získáte na stránkách ministerstva zdravotnictví. 

Stručný přehled dostupných vakcín na covid-19

Už od počátku pandemie koronaviru SARS-CoV-2 se vědci na celém světě snaží vytvořit účinnou a bezpečnou vakcínu. Díky mimořádnému úsilí výzkumníků máme dnes k dispozici dokonce několik variant očkování. Pro zachování maximálního bezpečí se ale v ČR smí očkovat pouze řádně registrovanými vakcínami pro území EU.

Aktuálně se u nás používají tyto 4 vakcíny:

• COMIRNATY od výrobce Pfizer/BioNTech
• SPIKEVAX od výrobce Moderna
• VAXZEVRIA od výrobce AstraZeneca
• JANSSEN od výrobce Janssen Pharmaceutica (Johnson & Johnson)

Více informací o dostupných vakcínách naleznete na Covid Portálu.

Nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19

Podobně jako u ostatních očkování, tak i po vakcinaci proti covidu-19 se mohou u některých jedinců objevit dočasné reakce, které ale většinou za pár dní odezní.

Nežádoucí reakce odborníci pečlivě sledují už od začátku klinického hodnocení vakcíny, což znamená, že u schválených vakcín se nemusíte ničeho zásadního obávat. Pravděpodobnost závažných nežádoucích účinků je minimální.

Podle státního ústavu pro kontrolu léčiv po očkování registrovanou vakcínou proti covidu-19 nejčastěji dochází ke krátkodobé:

• bolesti a zduření v místě vpichu
• únavě
• bolesti hlavy
• horečce
• zimnici
• bolesti svalů a kloubů
• nevolnosti
• zduření a bolesti podpažních uzlin

Takové reakce se běžně vyskytují v podstatě u všech vakcín. Není to tedy nic specifického pro vakcinaci proti onemocnění covid-19. Více informací o nežádoucích účincích se dozvíte v příslušné sekci na Covid Portálu a na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Co dělat, když mám podezření na Covid-19?

Udělejte si antigenní test. Žádanku do odběrového centra vám může vypsat i lékař. Do ordinace vždy nejprve zavolejte, nikdy nechoďte do ordinace, pokud máte podezření na COVID-19 a lékař vás sám nevyzve. 

Mám rizikový kontakt, musím do karantény?

Ne. Karantény byly zrušeny v únoru. Chovejte se ale zodpovědně. Doporučované je první dny nosit respirátor a případně byste se měli i otestovat antigenním testem, pokud zaznamenáte jakékoliv příznaky. Lepší je také vyhnout se kontaktu s rizikovými skupinami v nejbližších dnech.

Mám potvrzený covid, co teď?

Pokud vám vyšel pozitivní antigenní test nebo pozitivní PCR test, informujte svého lékaře, ten vám může e. Od pozitivního výsledku testu také začíná běžet izolace, která trvá minimálně 7 dnů. Ukončit ji lze, pokud alespoň dva dny před koncem nemáte žádné příznaky. 

Kde se můžete nechat otestovat na COVID-19?

V současné době (červenec 2022) funguje 380 odběrových míst po celém Česku. Přesný výčet je na www.testovani.uzis.cz, kde je možné vybrat místa podle kraje i nasmlouvané pojišťovny. Pozor je nutné dát na provozní dobu center, která se liší a přes prázdniny byla omezena.

Je testování bezplatné?

Testování je bezplatné pouze v případě žádanky od lékaře. V ostatních případech se test platí. Cena PCR testu je zastropována na 853 korun bez daně, antigenní test na 204 korunách bez daně. Centra si můžou ale účtovat i další poplatky. Nejlevnější je si zakoupit online antigenní test.

Kde se dozvím víc informací o covidu-19?

Informací o koronaviru naleznete na internetu obrovské množství. Bohužel, kvalita a pravdivost článků se různí. Situace kolem covidu-19 se navíc neustále mění, takže některé informace nemusí být aktuální. 

Proto informace pokaždé čerpejte z důvěryhodných webů – stránky Ministerstva zdravotnictví, Covid Portál, World Health Organisation, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a další.

Každý den v čase od 8 do 19 hodin můžete také zavolat na bezplatnou informační linku ke koronaviru 1221.

Nejčastější dotazy

Zdroje:

• Wei, W.E., Li, Z., Chiew, C.J., Yong, S.E., Toh, M.P., & Lee, V.J. (2020). Presymptomatic transmission of SARS-CoV-2—Singapore, January 23-March 16, 2020. MMWR Morbidity and Mortality Weekly Report, 69(14), 411-415. doi:10.15585/mmwr.mm6914e1.
• Campbell, F., Archer, B., Laurenson-Schafer, H., Jinnai, Y., Konings, F., Batra, N., Pavlin, B., Vandemaele, K., Van Kerkhove, M. D., Jombart, T., Morgan, O., & le Polain de Waroux, O. (2021). Increased transmissibility and global spread of SARS-CoV-2 variants of concern as at June 2021. Euro Surveill, 26(24), pii=2100509.
• Meredith, L. W., et al. (2020). Rapid implementation of SARS-CoV-2 sequencing to investigate cases of health-care associated COVID-19: a prospective genomic surveillance study. Lancet Infect. Dis., 20, 1263–1272.
• Rambaut, A., et al. (2020). Preliminary Genomic Characterisation of an Emergent SARS-CoV-2 Lineage in the UK Defined by a Novel set of Spike Mutations.
• Frost, S. D. W., Magalis, B. R., & Kosakovsky Pond, S. L. (2018). Neutral theory and rapidly evolving viral pathogens. Mol. Biol. Evol., 35, 1348–1354.
• Rambaut, A. et al. Preliminary Genomic Characterisation of an Emergent SARS-CoV-2 Lineage in the UK Defined by a Novel set of Spike Mutations. https://virological.org/t/preliminary-genomic-characterisation-of-an-emergent-sars-cov-2-lineage-in-the-uk-defined-by-a-novel-set-of-spike-mutations/563 (2020).
  This citation is relevant as it provides information on the identification and characterization of a novel set of spike mutations in an emergent SARS-CoV-2 lineage in the UK, indicating the potential for significant mutations in the virus.
• Korber, B. et al. Tracking changes in SARS-CoV-2 spike: evidence that D614G increases infectivity of the COVID-19 virus. Cell 182, 812–827 e819 (2020).
• Thomson, E. C. et al. Circulating SARS-CoV-2 spike N439K variants maintain fitness while evading antibody-mediated immunity. Cell 184, 1171–1187 e1120 (2021).
• Bakhshandeh, B., Jahanafrooz, Z., Abbasi, A., Goli, M. B., Sadeghi, M., Mottaqi, M. S., et al. (2021). "Mutations in SARS-CoV-2; Consequences in Structure, Function, and Pathogenicity of the Virus." Microbial Pathogenesis, 154, 104831. doi: 10.1016/j.micpath.2021.104831
• Bandaru, S., Alvala, M., Nayarisseri, A., Sharda, S., Goud, H., Mundluru, H. P., et al. (2017). "Molecular Dynamic Simulations Reveal Suboptimal Binding of Salbutamol in T164I Variant of β2 Adrenergic Receptor." PLoS One, 12(10), e0186666. doi: 10.1371/journal.pone.0186666
• Barona-Gómez, F., Delaye, L., Díaz-Valenzuela, E., Plisson, F., Cruz-Pérez, A., Díaz-Sánchez, M., et al. (2021). "Phylogenomics and Population Genomics of SARS-CoV-2 in Mexico During the Pre-Vaccination Stage Reveals Variants of Interest B.1.1.28.4 and B.1.1.222 or B.1.1.519 and the Nucleocapsid Mutation S194L Associated With Symptoms." Microbial Genomics, 7. doi: 10.1099/mgen.0.000684
• Bagheri, G., Thiede, B., Hejazi, B., Schlenczek, O., & Bodenschatz, E. (2021). An upper bound on one-to-one exposure to infectious human respiratory particles. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(49).
• Chen, J., Wang, R., Gilby, N. B., & Wei, G. W. (2021). Omicron (B. 1.1. 529): Infectivity, vaccine breakthrough, and antibody resistance. ArXiv.
• Chan, M. C., Hui, K. P., Ho, J., Cheung, M. C., Ng, K. C., Ching, R., ... & Nicholls, J. (2021). SARS-CoV-2 Omicron variant replication in human respiratory tract ex vivo.
• Diamond, M., Halfmann, P., Maemura, T., Iwatsuki-Horimoto, K., Iida, S., Kiso, M., ... & Simon, V. (2021). The SARS-CoV-2 B. 1.1. 529 Omicron virus causes attenuated infection and disease in mice and hamsters. Research square.
• Abdelnabi, R., Foo, C. S. Y., Zhang, X., Lemmens, V., Maes, P., Slechten, B., ... & Neyts, J. (2021). The omicron (B. 1.1. 529) SARS-CoV-2 variant of concern does not readily infect Syrian hamsters. bioRxiv.
• Puhach, O., Adea, K., Hulo, N., Sattonnet-Roche, P., Genecand, C., Iten, A., ... & Meyer, B. (2022). Infectious viral load in unvaccinated and vaccinated patients infected with SARS-CoV-2 WT, Delta and Omicron. medRxiv.
• Hay, J. A., Kissler, S. M., Fauver, J. R., Mack, C., Tai, C. G., Samant, R. M., ... & Grad, Y. H. (2022). Viral dynamics and duration of PCR positivity of the SARS-CoV-2 Omicron variant. medRxiv.
• Bagheri, G., Schlenczek, O., Turco, L., Thiede, B., Stieger, K., Kosub, J. M., ... & Bodenschatz, E. (2021). Exhaled particles from nanometre to millimetre and their origin in the human respiratory tract. medRxiv.
• Feikin, DR, Higdon, MM, Abu-Raddad, LJ, et al. (2022). Duration of effectiveness of vaccines against SARS-CoV-2 infection and COVID-19 disease: results of a systematic review and meta-regression. Lancet, 399, 924-944.
• Feikin, DR, Abu-Raddad, LJ, Andrews, N, et al. (2022). Assessing vaccine effectiveness against severe COVID-19 disease caused by omicron variant. Report from a meeting of the World Health Organization. Vaccine, 40, 3516-3527.
• Grewal, R, Kitchen, SA, Nguyen, L, Buchan, SA, Wilson, SE, Costa, AP, et al. (2022). Effectiveness of a fourth dose of covid-19 mRNA vaccine against the omicron variant among long term care residents in Ontario, Canada: test negative design study. BMJ, 378, e071502. doi:10.1136/bmj-2022-071502.

Lukáš Konečný, strategie a rozvoj v nanoSPACE

Lukáš Konečný působí v oblasti nanotechnologií od roku 2015, vystudoval VŠE a dlouhodobě se věnuje digitálnímu marketingu, digitalizaci a automatizaci reklam pro technologické firmy a online projekty. Od května 2020 se stará v nanoSPACE o strategii a rozvoj firmy.