Mikroplasty v kosmetice: Vše, co byste měli vědět

Mikroplasty se v posledních letech staly středem pozornosti v oblasti životního prostředí a lidského zdraví. Co jsou mikroplasty a proč jsou tak problematické? Jak se dostávají do našich vodních zdrojů a nakonec i do naší kosmetiky? Jaká kosmetika je bez mikroplastů? Pojďme se podívat podrobně na problematiku mikroplastů.

Co jsou mikroplasty a z čeho vznikají?

Mikroplasty jsou malé částečky plastu o velikosti menší než 5 mm. Mohou vznikat jako vedlejší produkt průmyslových procesů, ale také rozkladem větších plastů v životním prostředí. Mikroplasty jsou často součástí kosmetických a hygienických výrobků, jako jsou peelingy, zubní pasty nebo sprchové gely, kde působí jako abrazivní čištěcí složka.

Mikroplasty v kosmetice pocházejí především z použití syntetických polymerů (umělých plastů) ve výrobcích jako abrazivní částice, zahušťovadla, filmotvorné činidlo nebo stabilizátory. Tyto mikroplasty se často používají v peelingových produktech, zubních pastách, sprchových gelech, šamponech, kondicionérech, deodorantech, make-upu a dalších kosmetických výrobcích.

Některé z nejběžněji používaných mikroplastů v kosmetice:

• Polyethylen (PE): Tento plast je často používán jako abrazivní částice v peelingových produktech a zubních pastách.

• Polypropylen (PP): PP se často používá jako zahušťovadlo a stabilizátor ve výrobcích jako jsou sprchové gely a šampóny.

• Polyethylen tereftalát (PET): PET se často používá ve výrobcích jako jsou šampóny, kondicionéry, deodoranty a make-up.

• Polymetylmetakrylát (PMMA): PMMA se často používá ve výrobcích, jako jsou make-upy, kde slouží jako filmotvorné činidlo a zlepšuje texturu a trvanlivost výrobku.

• Nylon: Nylon se často používá jako abrazivní částice nebo zahušťovadlo ve výrobcích, jako jsou peelingy, zubní pasty, sprchové gely a šampóny.

Tyto látky se používají v kosmetice hlavně pro jejich nízkou cenu, dostupnost, dlouhou trvanlivost, ale i účinnost. Nicméně, stále více odborných studií a dokumentů upozorňuje na potenciální environmentální a zdravotní rizika spojená s použitím mikroplastů v kosmetice, což vede ke zvýšenému tlaku na průmysl, aby hledal udržitelnější a ekologičtější alternativy.

Proč jsou mikroplasty nebezpečné?

Mikroplasty mohou mít negativní dopad na životní prostředí i na lidské zdraví. Když se dostanou do vodních zdrojů, mohou být zdrojem znečištění a mohou být spolknuty vodními organismy, jako jsou ryby nebo korýši. Tímto způsobem se mohou dostat do potravního řetězce a nakonec i do našeho těla. Studie prokázaly, že mikroplasty mohou mít toxické účinky na některé organismy a mohou se hromadit v našich tělech, což může vést k dlouhodobým zdravotním problémům.

Jak se mikroplasty dostávají do životního prostředí?

Mikroplasty se dostávají do životního prostředí různými způsoby. Jedním z nejčastějších zdrojů jsou odpadní vody z domácností, které obsahují mikroplasty z kosmetických výrobků a jiných výrobků pro osobní péči. Tyto částice pak pronikají do vodních toků, odkud se mohou dostat do oceánů a do potravního řetězce.

Jaký dopad mají mikroplasty na životní prostředí a zdraví lidí?

Mikroplasty mají negativní dopad na životní prostředí a zdraví lidí, protože se hromadí v potravním řetězci a mohou být toxické pro živočichy, které je konzumují. Studie také naznačují, že mikroplasty mohou mít negativní dopad na zdraví lidí, protože mohou proniknout do lidských tkání a orgánů a způsobit záněty a další zdravotní problémy. 

Alternativa k syntetickým polymerům, ze kterých vznikají mikroplasty

Jednou z alternativ k použití mikroplastů v kosmetice je použití polyhydroxyalkanoátů (PHA), zejména poly-3-hydroxybutyrátu (P3HB). PHA jsou biologicky odbouratelné polyestery, které v přírodě slouží jako zásobárna energie pro řadu mikroorganismů. P3HB je jedním z nejběžnějších typů PHA a je netoxický, biokompatibilní a plně biologicky rozložitelný. P3HB se přirozeně vyskytuje v řadě mikroorganismů, jako jsou bakterie a kvasinky, které ho vytvářejí jako zdroj energie a ukládají ve formě záložního materiálu.

Výhody P3HB pro kosmetiku

Poly-3-hydroxybutyrát (P3HB) je biodegradabilní polyester, který se přirozeně vyskytuje v mikroorganismech jako zdroj energie. V posledních letech byl tento biopolymer zkoumán jako alternativa k tradičním plastům v kosmetice, zejména vzhledem k rostoucím obavám o environmentální dopady mikroplastů. 

Výhody PHA, jako je P3HB, spočívají v jejich schopnosti nahradit mikroplasty v kosmetických výrobcích, aniž by způsobovaly škody na životním prostředí a zdraví lidí. PHA se mohou rozkládat v přírodě za pomoci mikroorganismů, což znamená, že se nebudou hromadit v potravním řetězci a nezpůsobí škody na divokých živočiších ani lidském zdraví.

Některé kosmetické společnosti již začaly nahrazovat synetické polymery ve svých výrobcích PHA, což představuje důležitý krok směrem k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu řešení problému mikroplastů v kosmetice. Mezi tyto výrobce patří například nanoSPACE Cosmetics, Naturetics a Nafigate. 

P3HB má několik výhod pro kosmetiku, včetně:

• Biodegradabilita: P3HB je zcela biodegradabilní, což znamená, že se rozloží na jednoduché sloučeniny, jako je voda, oxid uhličitý a biomasa, když je vystaven mikroorganismům. To z něj činí ekologičtější alternativu k syntetickým plastům, které mohou zůstat v životním prostředí po dlouhou dobu a způsobit znečištění.

• Biokompatibilita: P3HB je biokompatibilní, což znamená, že je kompatibilní s lidským tělem a má malou pravděpodobnost způsobení alergických reakcí nebo podráždění. To je důležité pro kosmetické výrobky, které jsou aplikovány přímo na pokožku.

• Obnovitelný zdroj: P3HB je vyráběn z obnovitelných zdrojů, jako je rostlinný materiál nebo odpad, což snižuje jeho uhlíkovou stopu a závislost na fosilních palivech.

• Víceúčelovost: P3HB může být použit ve formě částic, vláken, filmů nebo gelů, což znamená, že je vhodný pro širokou škálu kosmetických výrobků, včetně peelingů, zubních past, šampónů, kondicionérů, krémů a make-upu.

• Voděodolnost: P3HB má voděodolné vlastnosti, což je užitečné pro kosmetické výrobky, které musí zůstat na pokožce nebo vlasech i v přítomnosti vody, jako jsou make-upy nebo stylingové výrobky.

I když P3HB představuje slibnou alternativu k tradičním plastům v kosmetice, stále probíhá výzkum na zlepšení jeho vlastností a výrobních procesů, aby byl konkurenceschopný vůči syntetickým plastům z hlediska ceny a dostupnosti.

Co mohou jednotlivci dělat, aby se snížil dopad mikroplastů na životní prostředí?

Každý z nás může přispět ke snížení dopadu mikroplastů na životní prostředí tím, že se stane informovaným spotřebitelem a vyhledává produkty, které neobsahují mikroplasty. Několik tipů, jak toho dosáhnout, zahrnuje:

• Čtení složení produktů: Podívejte se na složení kosmetických výrobků a vyhýbejte se těm, které obsahují složky, jako jsou polyethylen (PE), polypropylen (PP), polyethylentereftalát (PET) a polymethylmethakrylát (PMMA), které mohou být zdrojem mikroplastů.

• Vyhledávání certifikací a značek: Některé certifikační agentury a značky již označují produkty bez mikroplastů. Vyhledávejte taková označení při nákupu kosmetických výrobků. Případně se dívejte po takových firmách, které přímo používají technologii HYDAL, mezi takové značky patří například nanoSPACE Cosmetics, Naturetics a Nafigate. 

• Podpora společností, které se zavazují k udržitelnosti: Když nakupujete, podpořte společnosti, které se zavazují ke snižování dopadu na životní prostředí a k nahrazení mikroplastů v kosmetických výrobcích. Tímto způsobem můžete ukázat, že poptávka po udržitelnějších produktech je silná a povzbudit další firmy, aby následovaly jejich příklad.

• Třídění odpadu: Správně třiďte odpad a ujistěte se, že plastový odpad je správně recyklován. Tím se sníží množství plastů, které mohou skončit v našem životním prostředí a možná se rozložit na mikroplasty.

• Účast na kampaních a petičních akcích: Zapojte se do kampaní a podepisujte petice, které volají po zákazu mikroplastů v kosmetických výrobcích a po průmyslu, aby přijal udržitelnější a ekologičtější alternativy.

• Šíření povědomí: Bavte se s kamarády a rodinou o problému mikroplastů v kosmetice a o důležitosti hledání alternativ. Sdílejte informace o tom, jak najít produkty bez mikroplastů a jak podpořit firmy, které přecházejí na udržitelnější řešení.

FAQ – nejčastější otázky a odpovědi

Zdroje

• Claessens, M., De Meester, S., Van Landuyt, L., De Clerck, K. & Janssen, C.R. (2011). Occurrence and distribution of microplastics in marine sediments along the Belgian coast. Marine Pollution Bulletin, 62, 2199-204.
• Claiborne, T.E., Slepian, M.J., Hossainy, S. & Bluestein, D. (2012). Polymeric trileaflet prosthetic heart valves: evolution and path to clinical reality. Expert Review of Medical Devices, 9, 577- 594.
• Cole, M., Lindeque, P., Fileman, E., Halsband, C., Goodhead, R.M., Moger, J. & Galloway, T. (2013). Microplastic ingestion by zooplankton. Environmental Science & Technology, 47, 6646- 6655.
• COM (2014) Towards a circular economy: A zero waste programme for Europe. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. Brussels, Belgium.
• Cooper, R.A., McAllister, C.M., Borden, L.S., & Bauer, T.W. (1992). Polyethylene debris- induced osteolysis and loosening in uncemented total hip arthroplasty: a cause of late failure. J Arthroplasty 7, 285–290.
• C. Guerranti, T. Martellini, G. Perra, C. Scopetani, A. Cincinelli, Microplastics in cosmetics: Environmental issues and needs for global bans,
  Environmental Toxicology and Pharmacology, Volume 68, 2019, Pages 75-79, ISSN 1382-6689, https://doi.org/10.1016/j.etap.2019.03.007.
  (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1382668918305635)
• A.G. Anderson, J. Grose, S. Pahl, R.C. Thompson, K.J. Wyles, Microplastics in personal care products: Exploring perceptions of environmentalists, beauticians and students, Marine Pollution Bulletin, Volume 113, Issues 1–2, 2016, Pages 454-460, ISSN 0025-326X, https://doi.org/10.1016/j.marpolbul.2016.10.048.
• Issac, M.N., Kandasubramanian, B. Effect of microplastics in water and aquatic systems. Environ Sci Pollut Res 28, 19544–19562 (2021). https://doi.org/10.1007/s11356-021-13184-2
• PUNYAUPPA-PATH, Sukrita -; PUNYAUPPA-PATH, Prasongsom. Microplastics: Origin, Environmental impact, Food and Beverage contamination and Management methods. Naresuan University Journal: Science and Technology (NUJST), [S.l.], v. 28, n. 2, p. 72-80, apr. 2020. ISSN 2539-553X. Available at: <https://www.journal.nu.ac.th/NUJST/article/view/Vol-28-No-2-2020-72-80>. Date accessed: 09 may 2023. doi: https://doi.org/10.14456/nujst.2020.17.

Lucie Konečná, provozní ředitelka v nanoSPACE

Lucie Konečná se pohybuje v nanotechnologiích 7 let, je spoluautorkou projektu Česko je nano a dlouhodobě pracuje na zvyšování povědomí o nanotechnologiích. Od května 2020 řídí provoz e-shopu nanoSPACE.