Často kladené dotazy
Nejčastější otázky, na které se nás ptáte.
Roušky
Rozdíly mezi běžnými a nanovlákennými produkty
Jaký je rozdíl mezi rouškou a nano rouškou?
Jaký je rozdíl mezi respirátorem a nanovlákenným respirátorem?
Jaký je rozdíl mezi Spurtex VS a Spurtex PP?
Roušky Spurtex PP v ekonomickém balení jsou vyrobeny na automatické lince, mají proto univerzální tvar a velikost, která ne vždy musí každému těsnit. Tato rouška je pětivrstvá a má testovaný BFE. Spurtex VS je třívrstvá, je vyrobena z materiálu, ze kterého se také vyrábí respirátory FFP2, je ručně šitá, lépe se tvaruje a těsní. Díky svému tvaru je pohodlnější, a pokud nemáte standardní velikost obličeje, je vhodnější, protože vám bude lépe těsnit. Pro více informací doporučuji pročíst tento článek: https://www.nanospace.cz/jak-vybrat/jak-vybrat-rousku/
Proč lze nano roušky opakovaně používat?
Normy upravující roušky a respirátory nepočítají s použitím nanovlákenných materiálů, respirátory a roušky jsou proto dle norem považovány za jednorázový materiál (doporučuji si pročíst rozdíl roušek a nanoroušek zde https://www.nanospace.cz/jak-vybrat/jak-vybrat-rousku/ a rozdíl respirátor vs. nano respirátor zde: https://www.nanospace.cz/jak-vybrat/jak-vybrat-respirator/ ), proto se i na obalech musí hovořit o jednorázovosti materiálu, který je dán normou.
Jelikož ale nanovlákenné materiály nefungují na principu elektrostatického nabití ale mechanické bariéry, fungují tak dlouho, dokud není membrána zanesena. Nesnižuje se tedy jejich účinnost zvlhnutím jako v případě roušek a respirátorů z netkané textilie. Lze je proto několikrát nouzově sterilizovat. Bohužel, dokud se neupraví a nemodernizují normy, vždy bude nutné na obalech uvádět, že se jedná o jednorázový materiál. Můžete si proto všude na našich stránkách přečíst, že se jedná o jednorázový materiál, který lze nouzově sterilizovat.
Proč konvenční roušky chrání před viry jednosměrně a nanoroušky obousměrně
Viry nemění velikost. Nezvětšují se, ani se nezmenšují. Mají stejný rozměr, když letí do roušky jak z vnější, tak i z vnitřní strany. Jak je tedy možné, že v případě konvenčních roušek je chráněno jen okolí případně nakaženého uživatele roušky, ale samotný uživatel roušky chráněn před viry není? A jak je možné, že v případě nanovlákenných roušek je chráněno okolí uživatele roušky a současně i samotný uživatel roušky?
Klíčem k zodpovězení těchto otázek je velikost nosičů, na kterých viry cestují vzduchem. Viry totiž neputují volným prostorem samy. Nesou se vzduchem na svých nosičích - větší se nazývá kapénka, menší je aerosol. Zatímco větší a těžší kapénky mají vlivem zemské přitažlivosti tendenci rychle klesat směrem dolů k zemi, aerosol má díky menší velikosti a nižší hmotnosti možnost udržet se ve vzduchu mnohem déle a putovat ve vzdušných proudech na delší vzdálenosti.
Mezi obličejem a rouškou je vlivem dechu uživatele vysoká vlhkost vzduchu. Kapénky s viry, které vylučuje případně nakažený uživatel roušky, se kvůli vysoké vzdušné vlhkosti prakticky nevypařují a proto zůstávají relativně velké. Díky tomu se lépe zachytávají i v běžných textiliích. Z vnější strany roušky je ale mnohem nižší vlhkost vzduchu. Voda v kapénkách s viry se v otevřeném prostoru velmi rychle vypařuje. Než kapénka s virem doletí ze vzdálenosti jednotek metrů k vnější straně roušky, zmenší se kvůli vypařování vody do velikosti řádově stovek nanometrů. To je velikost, kterou nejlépe zachytí nanovlákenná membrána. Díky tomu je před viry putujícími vzduchem na malých aerosolových částicích chráněn i samotný uživatel nanoroušky.
K tomu, aby nanorouška dobře chránila svého uživatele před virovou nákazou, musí být na obličeji řádně upevněna a utěsněna. Mezi okraji roušky a obličejem by ideálně neměla být žádná mezera. I štěrbina s průměrem desetiny milimetru je pro vir jako pro člověka díra o velikosti celé městské čtvrti. Pokud byste přisávali skulinou mezi rouškou a obličejem nefiltrovaný vzduch, vytvoříte tak vzdušný proud, kterým k vašim ústům a nosu mohou putovat také aerosolové částice s viry. Když si pořizujete nanovlákenné roušky, vyhledávejte produkty, které obsahují drátek pro upevnění kolem nosu. Při nasazování drátek kolem nosu správně vytvarujte, aby vám nanorouška přiléhala k obličeji. Jen tak vám může tato účinná ochranná pomůcka dobře a spolehlivě sloužit.
Proč lze nano šátky prát a nano roušky prát nelze?
Nanovlákenná membrána v šátcích je mnohem kvalitnější a má vyšší gramáž, díky které je odolná vůči vodě a mechanickému poničení při mačkání a překládání. Nízká gramáž u nano roušek se při praní a manipulaci snadno mechanicky poškodí. Vyjímkou jsou komunitní roušky BreaSAFE.
Dezinfekce
Jak doplnit cestovní dezinfekci F.CK COVID?
Vnitřní lahvičku vytáhněte za rozprašovač, stříbrnou část odšroubujte a doplňte.
Alergie a lůžkoviny pro alergiky
Co způsobuje rozvoj alergie?
Jedním z nejčastějších viníků rozvoje alergie je prachový roztoč. Nejlépe se mu daří v ložním prádle, kde se rozkládají organické zbytky z lidské kůže. Když si uvědomíme, že v posteli trávíme téměř třetinu svého života, je evidentní jak silné expozici alergenů roztočů jsme vystaveni. Výsledkem je pak alergická rýma nebo astmatické záchvaty.
Jak mohou nanovlákna pomáhat v boji proti alergii?
Základním pravidlem boje s alergií je prevence vzniku alergické reakce, tedy snažit se co nejvíce vyhnout alergenům, které ji způsobují.
Proč běžné antialergické lůžkoviny nejsou stoprocentní?
Běžné antialergické lůžkoviny používají buď chemické látky, které zabíjí roztoče nebo zhuštěnou strukturu vlákna tkaniny. Ani jedno řešení ale nefunguje dostatečně. Standardní tkaniny jsou úspěšné asi v 60 % při zachycení průchodu roztočů do lůžkoviny. Navíc tento typ tkaniny není schopný zabránit průchodu molekul alergenu, které jsou 15 až 300 krát menší než roztoč.
V čem se liší lůžkoviny z nanovláken od běžných lůžkovin?
Základní odlišnost lůžkovin je hustota struktury tkaniny z nanovláken. Póry nanotkaniny mají velikost pouhých 80-100 nanometrů a nanovlákno tloušťku 150 nanometrů. Naproti tomu velikost roztočů je přibližně kolem 300 mikrometrů (1 mikrometr = 1000 nanometrů) a jejich alergeny 1 – 20 mikrometrů. Ani roztoči ani jejich alergeny nemají vůbec žádnou šanci projít skrz nanotkaninu, ale molekula kyslíku už projde, takže materiál zůstává příjemně prodyšný. Jedná se tedy o 100% účinnou mechanickou (pozor: žádná chemie) bariéru.
Nejsou nanovlákna nebezpečná?
Odpůrci nanotechnologií straší veřejnost rizikem případného uvolňování jednotlivých nanovláken z povrchu nebo z laminátu materiálu a jejich případného vdechnutí. Průměry nanovláken se pohybují sice v rozsahu 90 – 250 nm, délka jednoho nanovlákna je ale řádově ve stovkách mikrometrů až jednotkách milimetrů. Každé vlákno má po své délce stovky „překřížení“ s jinými vlákny. V těchto bodech působí třecí síla mezi vlákny, která neumožní jednoduché oddělení jednotlivých vláken ze struktury. V nanotextiliích se používají tzv. třívrstvé lamináty, kde je nanovrstva překrytá netkanou textilií, která je přilepena k nanovrstvě lepidlem. Při mechanickém působení může sice dojít k roztržení nanovlákenné vrstvy a oddělení „shluku“ vláken, ale tyto shluky vláken mají charakter žmolku a velikost řádově v desítkách až stovkách mikronů. Tyto žmolky jsou i v případě jejich vdechnutí zachyceny řasinkovým epitelem v nosní dutině. Buňky epitelu vylučují hlen, do kterého se zachycují různé prachové nečistoty a řasinky buněk ho bezpečně posunují do nosohltanu, odkud hlen spolkneme.
Zdroj: https://jirikus.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=446537
Jak poznat lůžkoviny z kvalitních nanovláken a podvodné lůžkoviny, které mohou být pro zákazníka nebezpečné?
Prvním výrobcem lůžkovin se skutečnou nanovlákennou textilií (membránou), která používá český patent průmyslové výroby nanovláken, je společnost nanoSPACE. Společnost nanoSPACE stále vyvíjí nové využití nanovlákenné textilie pro hotely, ubytovací zařízení a domácnosti.